Na strmém, skalnatém srázu nad řekou najdeme jeden z posledních pralesů v sázavském údolí. Díky své nedostupnosti zde již sto padesát let nerušeně roste bohatý smíšený les. Přirozeným charakter lesa tvoří květnaté bučiny. Přesvědčit se o tom můžeme zjara, kdy se přes neolistěné koruny stromů dostává k povrchu půdy světlo a dává sílu bezpočtu jarních květů. Mezi buky, z nichž některé dosahují úctyhodných rozměrů, nalezneme vzácně jedli bělokorou, javor klen a lípu srdčitou. I smrk zde má své místo, hlavně na vlhčích a zastíněných místech. Klid lesa svědčí zvířatům. V okolí potoka žije mlok skvrnitý, jehož krásné zbarvení z něj dělá skutečnou ozdobu přírody. Vysoko v korunách sídlí datel černý s typickou červenou čepičkou. Ve zdejším lese nalézá dostatek potravy i stromových dutin pro stavbu hnízda. V pralese je velké množství padlých kmenů a jen obtížně se jím dá projít. To však nevadí kuně lesní, která se díky štíhlému tělu obratně pohybuje po větvích stromů. Se svým hnědým zbarvením je v lesním šeru nenápadná. Pro své přírodní bohatství byl prales Ve Studeném vyhlášen již roku 1935 národní přírodní rezervací. Lesníci ponechali nejstarší části lesa samovolnému vývoji. Umožnili tak sledovat nerušenou hru přírody a čerpat z ní krásu a poučení.
