Malý Blaník žije ve stínu svého bratra – Velkého Blaníku. Vrcholová skaliska tvoří ortoruly – horniny s deskovitou odlučností. Skály pak vypadají jako opuštěné dílny středověkých kameníků nebo pobořené hradby. V majestátním tichu spící přírody stojí pod vrcholem Malého Blaníku zřícenina barokní kaple sv. Máří Magdaleny. Kaple byla vystavěna roku 1753, ale již v roce 1781 byla z nařízení císaře Josefa II. zrušena. Lidská práce a úsilí tak přišly nazmar… Kaple osiřela a splynula s okolním lesem. Uprostřed vyrostl mohutný smrk, kterému se říká Velký Mnich. V létě nese Malý Blaník vypínající se nad Louňovicemi na svém vrcholu čepici buků. V zeleném šeru prastarých bučin není příliš místa pro lesní byliny, ani malým semenáčkům buku se zde nedaří, kromě kamenité půdy je ohrožují také četní mufloni a srnčí zvěř.