Velký Blaník – tajemná hora, v níž podle staré pověsti dříme velké vojsko, které vyjede české zemi na pomoc ve chvíli nejtěžší. Výstup na vrchol lemují staré bučiny. Mohutné šedavé kmeny buků, rovné a hladké, zdánlivě vyrůstají přímo ze skály. Jejich kořeny prorůstají mezi balvany ortorul hledajíce vláhu a živiny v mělké půdě. I bylinný porost je na kamenité půdě chudý, rostou tu jen nenáročné druhy. V kamenné suti se naopak daří kuně lesní. Dutiny starých stromů vyhledává k hnízdění puštík obecný, jehož houkání můžeme v lese slyšet již za soumraku. Na podzim obléhají blanické lesy houbaři. Ve smrkových lesích na úpatí roste hřib smrkový, hřib hnědý i oblíbená liška obecná. Výše, na padlých kmenech letitých buků tu najdeme choroše, outkovky a pásovce. Mrtvé stromy poskytují útočiště i broukům a mravencům. Jeden takový kmen je vlastně celým babylonem různých živočichů, kteří ho postupně rozloží. Mohutné kmeny tak postupně splynou s půdou Blaníku, vrátí ji živiny a sílu, kterou jim na čas propůjčila.
