Historie v akci

V roce 1906 bylo započato pod zříceninou hradu Zlenice na soutoku řeky Sázavy s potokem Mnichovkou se stavbou velkých říčních lázní o dvou křídlech. Někde v tomto místě se nacházelo, podle starých zápisů, „koupadlo“ již ve středověku. Tyto lázně stály do roku 1913, kdy byly všechny stavby zbořeny. V roce 1914 byly postaveny druhé lázně, ale první světová válka rekreaci nepřála. Poté zažívala lokalita střídavé úspěchy a neúspěchy. Největší rozkvět zažily lázně po roce 1932, kdy pro ně byl zakoupen pozemek, na kterém stojí lázně dodnes. V téže době byl také zřízen přívoz.

Podle historických zpráv se těžilo zlato na Roudném už ve středověku. Potom se na lokalitu nějak zapomnělo a teprve na přelomu 18. a 19. století se začalo s těžbou znovu, když s malými úspěchy. Od roku 1903 se postupně vybudoval na Roudném moderní závod, který v roce 1924 pracoval v hloubce 420 metrů a denně těžil 120 tun rudy, ze které úpravna získávala 1 – 1,5 kg zlata. Po nejmodernějším evropském zlatodole první poloviny 20. století nacházíme dnes na Roudném jen drobné zbytky úpravárenského náčiní a na odvalu vzorky hornin z téměř půlkilometrové hloubky. V šedesátých letech zde probíhal důkladný geologický průzkum, avšak těžba se již neobnovila

Za druhé světové války, v roce 1942, vznikl uprostřed Čech ryze německý ostrov. Čeští obyvatelé se museli vystěhovat, aby kolem Neveklova v prostoru ohraničeném řekami Sázavou a Vltavou až po Benešov, Vrchotovy Janovice a Sedlčany vzniklo vojenské cvičiště pro německé jednotky SS. Dodnes zde nalezneme množství vojenských výcvikových objektů. Vznikly zde také lazarety, vojenské školy, letiště ale i pracovní a koncentrační tábory. V tomto prostoru, těsně před ukončení války, byly ukryty dokumenty, které známe jako Štěchovický archiv. Několik dnů po osvobození se naši občané začali vracet domů. Dva další roky tady naše armáda odstraňovala zbytky rozházené munice, prověřovala bezpečnost krajiny.

V roce 1930 přenesl Ing. František Janeček část svého zbrojařského závodu z Prahy do Týnce nad Sázavou. Ovšem v té době o zbrojní výrobu už nebyl zájem a tak se závod vrhl na výrobu motocyklů. Janeček koupil licenci na výrobu motorky německé firmy Wanderer. A na Brodcích z bývalé přádelny vybudoval závod, ze kterého vyjížděly motocykly značky Jawa do celého světa. Konstruktéři dosáhli dokonalosti, kterou dokumentovala třeba Jawa 250 známá jako kývačka. Do roku 1987 vyrobili na Brodcích 3 miliony motorek.

Následník trůnu Ferdinand d´Este si kromě Konopiště oblíbil v Čechách i půvabnou hraběnku Žofii Chotkovou, kterou si vzal za manželku i přes odpor císaře Františka Josefa. Na Konopišti žili podle svých představ. Ferdinand byl vášnivý lovec. A to je znát téměř v každé místnosti zámku. Ještě dnes tu najdeme na 300 tisíc kusů loveckých trofejí. Soustředil zde vysoce kvalitní sbírku zbraní a výzbroje. Svoji sběratelskou vášeň věnoval sv. Jiří a tím se mu podařilo vytvořit největší sbírku svatojiřského kultu v Evropě, která obsahuje na 1500 exponátů. Zbraně se mu však staly osudné. Zahynul se svojí manželkou v Sarajevu při atentátu 28. června 1914.

Významným přírodním bohatstvím dolního Posázaví je obyčejná žula. Na několika místech tu vznikly lomy. Největšího významu získaly lomy na Požárech u Prosečnice, které se staly na konci 19. století majetkem Ferdinanda d´Este. Kvalitní kamenická práce z kvalitního materiálu putovala ze zdejších lomů do světa. Odtud pochází žulová dlažba nádvoří Pražského hradu, obklady a dlažby některých stanic pražského metra i obklady a schodiště několika budov ve Vídni z konce 19. století.

Z Prahy, údolím Vltavy a od Davle údolím Sázavy až na Vysočinu vede železnice, které se v trampském dialektu říká Posázavský Pacifik. Trať byla budována po částech. Od roku 1900 se jezdilo z Prahy do Čerčan a o rok později se začaly uvádět do provozu další úseky horní trati směrem ke Světlé nad Sázavou. V dolní části bylo nejobtížnější vybudování trati mezi stanicemi Skochovice a Jílové. Trať tu připomíná alpskou železnici a proto je i příhodné označení tohoto 17 km úseku názvem Český Semmering. Zde také nalezneme nejvyšší kamenný most ve střední Evropě. Je 42 m vysoký a obloukem přetíná údolí Kocourského potoka u Žampachu nedaleko Jílového.

Zámek ve Vrchotových Janovicích vznikl přestavbou gotické vodní tvrze ve stylu romantické gotiky. Za posledních majitelů – Nádherných z Borutína – zámek často hostil významné osobnosti. Sidónie Nádherná tu pořádala v první polovině 20. století přátelská setkání umělců, na kterých se objevovali němečtí básníci Rilke a Kraus, malíř Švabinský, architekt Loos, biskup Podlaha a další. Za druhé světové války baronka Nádherná emigrovala do Londýna, kde také zemřela. Její pozůstatky byly na konci 20. století přeneseny do rodinné hrobky v parku. Za pozornost stojí nejen zámecké interiéry, ale také anglický park s pestrou dendrologickou skladbou.