Lidé bez domova – interaktivní databáze území vystěhovaného kvůli cvičišti SS
Tragickou kapitolu středočeských dějin za 2. světové připomene nová interaktivní databáze Lidé bez domova. Projekt úročí dvanáctiletou badatelskou činnost a mapuje historii území mezi Benešovem, Sedlčany, Vltavou a Sázavou, které se během tohoto vojenského konfliktu proměnilo v největší vojenské cvičiště v českých dějinách. Zcela nebo z části zabralo katastry 76 obcí, na nichž žilo cca 30 000 Čechů. Většina z nich přišla o domov, prostor sloužil k výcviku Waffen-SS a byl využíván i pro internační tábory. Cílem projektu je 80 let po těchto událostech vytvořit interaktivní internetovou databázi, v níž budou shromážděny a dle jednotlivých lokalit utříděny dostupné vzpomínky pamětníků, fotografie, dokumenty, záznamy z kronik a další materiál k této tragické kapitole středočeských dějin.
„Chceme vyprovokovat pamětníky a jejich potomky, aby ‚vytahali z šuplíků‘ všechno, co v nich mají a co bychom mohli zanést do mapy. Chceme aktivizovat vystěhovaný region, aby dal o sobě vědět a aby se na něj nezapomnělo,“ uvedl Václav Šmerák, spoluautor projektu a předseda sdružení Mezi řekami, z.s. Připomněl, že v současnosti jsme svědky nových migračních vln způsobených válkami, násilím a etnickými střety. Důsledky těchto událostí poznáváme i v České republice. „Z naší historické paměti se ale vytrácí povědomí o tom, že také český národ během posledního staletí zažil několik vln obdobných nedobrovolných migrací. Největší z nich bylo v době protektorátu vystěhování lidí z oblasti vznikajícího cvičiště SS Böhmen (Benešovsko, Neveklovsko, Sedlčansko) a na druhém místě z Drahanské vrchoviny, kde byl rozšiřován prostor Wehrmachtu. V současnosti, po 80 letech, máme poslední příležitost zachytit autentické vzpomínky těch, kteří vysídlení osobně zažili. Projekt je tedy jedinečnou možností nepropásnout tuto šanci a zachytit kus historie, jejíž paralely v současné Evropě přibývají,“ dodal. Odborně zpracovaná databáze kombinující tyto vzpomínky s primárními historickými prameny z archivů, obcí i od místních rodin bude podle něj profesionálním a trvale zmapovaným kusem české historie, který dalece přesahuje regionální význam (cvičiště patřilo k největším baštám SS v Evropě, prošly jím desítky tisíc příslušníků SS různých národů, byly zde pobočky koncentračního tábora Flossenbürg apod.
Databáze snese srovnání s obdobnými projekty v ČR i zahraničí, kde se již řadu let rozvíjí tzv. topografie teroru. Poslouží nejen odborným potřebám historiků, ale zejména širší veřejnosti jak z regionu, tak jiných míst ČR. Umožní snadno se zorientovat i konkrétně dohledat informace k daným místům, čímž vytvoří mj. také podklady pro školní výuku či k vytváření (nejen) regionálních učebnic. Získané materiály budou do budoucna i podkladem pro výstavy a přednášky v regionu, obohatí místní muzea a poslouží k posilování historického vědomí a vztahu k domovu. Projekt v tomto směru navazuje na dlouholetou výzkumnou a popularizační činnost sdružení Mezi řekami.
Projekt by se měl realizovat postupně v letech 2024–2028. Každý rok se shromáždí a zveřejní dokumenty k 15 obcím, které zábor postihl. Komplex dokumentů budou tvořit nahrávky posledních žijících pamětníků, skeny dobových německých i českých dokumentů, dobové i současné fotografie popisovaných míst, zápisy z kronik apod. Tento materiál se roztřídí podle jednotlivých míst (obcí a osad) a zpracuje do podoby internetové databáze propojené s interaktivní mapou cvičiště. Návštěvník stránek www.mezirekami.cz tak bude moci ve shromážděném materiálu jednak vyhledávat dle klíčových slov, jednak prostým klepnutím na vybrané místo v mapě získat základní přehled o zabrané/vysídlené obci a procházet k ní shromážděný materiál. Ten bude získán ve spolupráci s místními muzei, obcemi, archivy a dalšími subjekty a roztříděn pracovníky projektu pod odborným vedením historika PhDr. Tomáše Zouzala. V roce 2024 by se měla realizovat první část záměru zahrnující vytvoření interaktivní mapy, technickou kostru databáze a její zaplnění informacemi k prvním 15 obcím.
Na projektu budou spolupracovat: Regionální muzeum v Jílovém u Prahy (PhDr. Šárka Juřinová), Muzeum Podblanicka (Mgr. Radovan Cáder), Hornické muzeum Příbram (PaedDr. Josef Velfl), Státní okresní archiv Benešov (Mgr. Michal Sejk), archiv Příbram, Akademie věd, Vojenské muzeum Praha a Vojenské technické muzeum Lešany, archiv Mezi řekami a webové stránky, Václav Šmerák, IT pracoviště pro digitalizaci informací (Šimon Bruknar) a obce regionu za podpory Středočeského kraje.
jt
