Parkur v Louňovicích pod Blaníkem

Pořadatelem soutěže byl Jezdecký Klub Louňovice. 
Do sedel svých svěřenců usedali úplní začátečníci i zkušení jezdci a velkých, klidných, poslušných i zlobivých koníků tu bylo k vidění téměř stodvacet.

Parkur patří v jezdeckém sportu mezi nejmladší disciplíny, pravděpodobně nejméně přirozené, ale zcela určitě divácky nejatraktivnější.
Možná vás překvapím, ale skákání není pro koně zcela přirozené. Kůń v přírodě skáče jen, když musí před něčím uprchnout, nebo překážka nejde jinak zdolat. Pokud bude mít možnost, raději překážku obejde.
Podle slov jednoho z pořadatelů soutěže je poměrně jednoduché koně ke skákání vycvičit a většina z nich si tuto činnost oblíbí.

Principem parkuru je předvést co nejčistčí skoky přes různě vysoké překážky v co nejkratším časovém limitu. Samotné překážky jsou pro začátečníky vysoké devadesát cm, pro pokročilé sto, stodeset , stodvacet, i stotřicet cm, přičemž posledně jmenovaná hodnota bývá vrcholem soutěží, kterou zvládnou jen ti nejlepší.
Zajímavostí soutěže je možné vyloučení za neposlušnost koně.

Můžete umět dobře jezdit na koni, můžete nějakého vlastnit a můžete mít i chuť soutěžit, ale pokud nebudete mít platnou licenci, o svém startu můžete pouze snít.
K získání licence jezdci absolvují přísné praktické i teoretické zkoušky základního výcviku u České Jezdecké Federace.
O jízdu na koních by byl veliký zájem hlavně mezi děvčaty, ovšem vzhledem k finanční náročnosti výcviku si tento koníček mohou dopřát jen někteří.

Reportáž z akce.