Obce Posázaví: Svazky obcí jsou významným pomocníkem veřejné správy

Svazky obcí jsou podle zástupců obcí Posázaví významným pomocníkem veřejné správy. Zejména malým obcím poskytují poradenský servis, pomáhají jim také s vypracováním žádostí o dotace. Otázkou ale je způsob financování těchto svazků. Shodli se na tom zástupci mikroregionů na pondělním setkání, které pro ně uspořádala společnost Posázaví o.p.s.
 
Setkání se zúčastnili představitelé devíti mikroregionů z regionu Posázaví. Hovořili mimo jiné o tom, jak efektivně rozjet činnost svazku, jak přesvědčit obce, aby přistoupily na spolupráci a přispěly na jeho činnost. Důležitým podle nich je také to, aby svazek obcí měl svého manažera.

„Dokud máme chuť být kolektiv, buďme jím,“ řekl starosta Neveklova Jan Slabý. Mikroregion Neveklovsko podle něj prošel určitým vývojem, v posledních letech ale o sobě příliš nedával vědět. „Podmínkou změny je, aby měl mikroregion svého manažera,“ uvedl Slabý.

Podobné zkušenosti má i Mikroregion Týnecko. Jeho předsedkyně, místostarostka Týnce nad Sázavou Adriana Bursová řekla, že přístup jednotlivých obcí ke svazku je ale značně odlišný, některé volají po jeho zrušení. „Něco zrušit jde hned, ale co to zkusit jinak a pořádně?,“ ptá se.

Některé svazky obcí v Posázaví už ale podobné problémy vyřešily. Jedním z nich je Mikroregion Džbány. Podle jeho předsedy, starosty Ratměřic Viktora Lišky je to mimo jiné i tím, že mezi sebou mají významného partnera – obec s rozšířenou působností Votice, která činnost svazku podporuje. Jinak je tomu ale v Benešově. Jeho starosta Jaroslav Hlavnička oznámil, že Mikroregion Tři údolí, v němž je kromě Benešova ještě Mrač a Chlístov, je kvůli dlouhodobé nečinnosti před zrušením.

Model svazku s vlastním manažerem se osvědčil také Mikroregionu Blaník, Mikroregionu Želivka, Mikroregionu CHOPOS, Mikroregionu Malé Posázaví a Mikroregionu Český smaragd.

Václav Pošmurný ze společnosti Posázaví o.p.s. připomněl, že mikroregiony vznikly v 90. letech na základě poptávky obcí. Jejich prostřednictvím si vyměňují názory, nápady i zkušenosti, řeší administrativní záležitosti.  V poslední době se ale objevily také otázky spojené s financováním svazků. Zatímco v počátcích je podporovalo ministerstvo pro místní rozvoj, v současnosti dostávají dotace na svou činnost minimálně.

„Podle dlouhodobých zkušeností se pohybují minimální náklady na provoz svazku od  420 000 korun ročně výš,“ řekl Pošmurný. Každý mikroregion má ale své financování nastaveno jinak. Většinu jeho nákladů obvykle pokrývají příspěvky obcí. Vycházejí přitom z počtu obyvatel – v Posázaví se pohybují od zhruba 10 do 170 korun na obyvatele ročně. “Je to obrovský rozdíl a záleží na tom, kolik obcí se pak dá dohromady,“ poznamenal Pošmurný. Dalším zdrojem příjmů mohou být procenta z dotace, kterou manažer mikroregionu pro obec získá; tuto možnost ale všude nevyužívají. 

Jaroslava Tůmová